Jak vést rozhovor, když druhý začne výčitkou
Výčitka svádí k obhajobě. Pomohou tři kroky: doptat se, co je pro druhého důležité, převést výčitku do neutrálních slov a shrnout, na čem se shodnete.
„Zase jste mi to neposlali včas.“ „Vy si na nás nikdy neuděláte čas.“ Když rozhovor začne výčitkou, první reakcí bývá obhajoba nebo vysvětlování. Druhý je slyší jako nesouhlas a výčitku zopakuje ještě důrazněji. Rozhovor se pohne, až když druhý pozná, že jste ho slyšeli.
Za výčitkou je to, na čem druhému záleží
Výčitka mluví o minulosti a o vině. Pod ní bývá potřeba, kterou druhý neřekl přímo. Kdo si stěžuje, že se zase nic nedozvěděl, potřebuje dostávat informace včas. Kdo říká „vám je to jedno“, chce vidět, že se jeho věcí někdo zabývá. Dokud se rozhovor točí kolem toho, kdo má pravdu, zůstane tahle potřeba schovaná.
Nejdřív se doptejte, co je pro druhého důležité
Než začnete vysvětlovat, zeptejte se:
- „Co je pro vás na tom nejdůležitější?“
- „Co vám to způsobilo?“
- „Co by vám pomohlo, aby se to neopakovalo?“
Otázky míří na to, co druhý potřebuje, ne na to, kdo udělal chybu. Otázkám, které začínají „proč“, se vyhněte. Zní jako výslech a druhý se začne bránit, místo aby odpověděl.
Převeďte výčitku do neutrálních slov
Zopakujte vlastními slovy, co druhý řekl, ale bez obvinění a nálepek. Z věty „Zase jste mi to neposlali včas, na vás se nedá spolehnout“ se stane „Potřebujete mít podklady dřív, abyste je stihli zpracovat.“ V neutrální větě zůstane, co se stalo a co druhý potřebuje. Hodnocení „nedá se spolehnout“ v ní chybí.
Druhý slyší, že jste pochopili, o co mu jde, a nemusí výčitku opakovat. Vy jste přitom nic nepřiznali ani nepopřeli. Když se netrefíte, druhý vás opraví, a tím se dozvíte víc.
Shrňte, na čem se můžete domluvit
Když druhý potvrdí, že jste ho pochopili, shrňte, co máte společné, a navrhněte další krok: „Shodneme se, že podklady potřebujete aspoň dva dny předem. Zapíšeme si termín do společného kalendáře?“ Shrnutí obrací rozhovor od minulosti k tomu, co se dá udělat.
Když se na řešení ještě neshodnete, shrňte aspoň to, co víte: co je pro každého z vás důležité a o čem je potřeba dál mluvit. I takové shrnutí uzavře rozhovor lépe než výměna dalších výčitek.
Tři kroky v jednom rozhovoru
Postup si vyzkoušejte nanečisto
Na papíře vypadají tři kroky jednoduše. V rozhovoru, ve kterém roste napětí, je ale těžké nezačít se bránit. Na Základním kurzu mediace si každou techniku nejdřív vyzkoušíte zvlášť a pak je spojíte v modelovém rozhovoru.
