Přeskočit na obsah
Menu

· Role mediátora

Mediace se řídí 3 základními principy. Jaké to jsou?

Mediátor se při své práci musí řídit 3 základními principy. Každá mediace musí být dobrovolná a mediátor při ní má povinnost mlčenlivosti. Zároveň při své práci nesmí zvýhodňovat ani jednu zúčastněnou stranu. Přečtěte si o těchto 3 principech více.

Mediace je striktně dobrovolná

Soud vám může nařídit pouze první setkání se zapsaným mediátorem, nikoliv mediaci. Mediace je totiž proces, při kterém strany sporu s mediátorem dobrovolně řeší svůj spor. Nikdo nedokáže někoho jiného přinutit k tomu, aby mluvil o svých trápeních s člověkem, kterého mu určí soud nebo jiný úřad.

Aby bylo možné nějaký spor mediovat, musí zainteresovaný člověk nejprve sám chtít svoji situaci řešit. A pokud to stejně vnímá i druhá strana, je možné mediaci zahájit. I poté však mediace zůstává dobrovolným rozhodnutím každé strany. V jejím průběhu proto mohou klienti mediaci kdykoliv přerušit, nebo úplně ukončit. Aby mohla být mediace ze strany klientů ukončena, není potřeba uvádět žádný důvod.

Pokud mediátor zná důvod, proč byla mediace ukončena, nesmí jej nikomu sdělit. Jestliže by tak totiž učinil, porušil by druhý princip, kterým se mediace řídí.

Mediátor má povinnost mlčenlivosti

Každému zapsanému mediátorovi vyplývá povinnost mlčenlivosti přímo ze zákona. Vztahuje se přitom na vše, co se mediátor v rámci mediace nebo v souvislosti s ní dozví. Je třeba říct, že povinnost mlčenlivosti platí i vůči soudu a dalším státním orgánům a institucím, výjimky stanoví zejména trestní řád.

Díky tomuto principu se klienti nemusí obávat, že budou získané informace u soudu nebo kdekoliv jinde použity proti nim. Mediátor může stranám pro soud potvrdit pouze velmi obecnou informaci, například že se setkání s mediátorem uskutečnilo nebo že uzavřely mediační dohodu.

Povinnost mlčenlivost se přitom nevztahuje na samotné klienty.

Mediátor nesmí zvýhodňovat ani jednu stranu

Třetím a zároveň posledním pilířem mediace je nestrannost mediátora. Nesmí se proto stát, že by mediátor upřednostňoval jednu stranu konfliktu před druhou. Mediátor nesmí být v příbuzenském vztahu ani s jedním svým klientem a zároveň na strany konfliktu nesmí být nijak finančně navázaný.

Může mít firma svého interního mediátora?

Lidé velmi často řeší, zda může mediátor mediovat kauzy osob, které osobně zná. To se týká například firem, které si chtějí najmout svého vlastního interního mediátora. Typicky se může jednat o personalistu, který by tímto způsobem mohl urovnávat konflikty firemních zaměstnanců.

Možné to je. Je však třeba si ujasnit dvě základní věci:

  • Pokud zná mediátor jen jednu stranu sporu, musí o tom druhou stranu informovat. Ta následně s mediací může, ale také nemusí souhlasit.
  • Mediátor by si měl dále ujasnit, že tato skutečnost skutečně nijak neohrozí jeho nestrannost vůči zainteresovaným stranám, jinak musí mediaci odmítnout.

Kurz k článku

9 dní · 72 výukových hodin · 3 setkání po 3 dnech

Základní kurz mediace

Akreditace MPSV

Devět dní, tři setkání po třech dnech. Mediační techniky, které využijete v práci s lidmi i ve vlastních konfliktech.

Pro personalisty, vedoucí, sociální pracovníky, advokáty a pracovníky poradenských služeb.

cena za osobu42 900 KčOd 22. ledna 2027

Další články