Měl by se mediátor zajímat o psychohygienu?
Stresu podléhají lidé prakticky ve všech zaměstnáních a mediátoři nejsou výjimkou. Přečtěte si, jaké příznaky se objevují u dlouhodobé psychické zátěže a jaké to může mít důsledky.
Psychické zátěži podléháme všichni
Psychická zátěž a duševní hygiena je dnes téma, které se často skloňuje nejen v pracovním prostředí a osobním životě, ale i v celé řadě specifických pracovních oborů.
O stresu slyšíme dnes od učitelů, policistů, hasičů, lékařů záchranné služby, ale i od dělníků a živnostníků, kde se často k fyzickému vypětí přidává i psychický tlak. Pracovníci v řídících pozicích mají dnes mnohem větší odpovědnost za výsledky firem, což také zvyšuje jejich hladinu stresu.
Zrovna tak i mediátoři mají velmi náročnou práci s mnoha zátěžovými situacemi. Je to dáno samotnou povahou a složitostí mediace a její náročností na psychickou odolnost.
Výsledkem dlouhodobého nezvládání obtížných situací je zpravidla:
- stav celkového duševního vyčerpání,
- nechuť do další práce,
- někdy až apatie nebo naopak duševní strádání projevující se i zdravotními problémy.
Říkáte si, že už toho máte dost?
Prolétla i vám někdy hlavou myšlenka, že už toho máte dost? Objevuje se u vás čím dál tím větší tlak na výkon, mnoho úkolů najednou, duševní nepohoda, časová tíseň a negativní informace:
Říkáte si: „Jsem normální? Co všichni ti nerváci, alkoholici, schizofrenici, workoholici, pedanti a potížisti okolo mě? Nepatřím náhodou mezi ně také? Vždyť vlastně chci jenom výborně vycházet s partnerem, rodinou, kolegy i klienty, ale ne vždy se mi to daří.“
Říkáte si: „Cítím se rozrušený a nervózní. Nemohu se soustředit a pochybuji o sobě. Má mysl se toulá, moc se starám, mám negativní myšlenky a jsem podezíravý.“
Příznaky dlouhodobé zátěže
Zamyslete se nad tím, zda se u vás v poslední době neobjevily tyto příznaky dlouhodobé zátěže:
- plačtivost,
- zapomnětlivost,
- zvyšování hlasu, vřískání,
- obviňování druhých,
- sekýrování druhých,
- hněv a vztek,
- netrpělivost,
- apatie,
- agitovanost,
- nutkavé přejídání,
- nutkavé kouření,
- nespavost,
- jiné zlozvyky.
Nejčastějším zdrojem duševní nepohody je stres. Jeho příčiny, projevy a důsledky bývají rozmanité. Uvědomit si sebe sám, jak zacházet s přetížením, strachem a obavami, ale také jak lépe komunikovat a navazovat kontakt s ostatními lidmi, vyžaduje výrazně rozvinout své emoční a pozorovací schopnosti.
Jenže mnozí lidé jsou přesvědčeni, že přinejmenším zčásti nenesou za své pocity zodpovědnost. To ti druzí, ostatní, ti je nervují a „vytáčí“. Souvisí to s tím, že již v sobě značně potlačili proces vzniku pocitů. Tento proces se jim již zautomatizoval a oni jej vnímají jako jiné pochody – trávení, dýchání, růst vlasů i jiné věci, o něž se není třeba starat. Jenže s emocemi a pocity je to jinak.
Záleží jen na nás, jaký zaujmeme postoj k tomu, co prožíváme.
Čemu všemu podléháme a jaké to má důsledky?
Stres spouští:
- vztahové problémy,
- psychické poruchy (deprese, úzkosti, vyčerpanost)
- a sexuální problémy.
A také se podílí na nejrůznějších psychosomatických onemocněních:
- obezitě,
- bolestech hlavy a páteře,
- zvýšeném tlaku,
- cukrovce,
- neplodnosti,
- zažívacích potížích,
- vředových chorobách,
- ischias,
- snížení imunity,
- a nemocnosti způsobené banální infekcí.
Zaměřte se sami na sebe
Jak si vlastně přejete být vnímáni ostatními? Jako neurotik, hysterka nebo profesionál?
- Naučte se vnímat vlastní pocity a pocity druhých lidí a umět na ně reagovat, ne se jimi nechat ničit.
- Zaměřte se na své šance – vyplácí se hledět vpřed s důvěrou a optimismem.
- Poznávejte, co vám dělá dobře a co vám ubližuje.
- Profitujte z pokroku – prožívejte hezčí a bohatší život.
